3400 nových elektráren: Po 5 letech se do Česka vrátil boom střešní fotovoltaiky

3400 nových elektráren: Po 5 letech se do Česka vrátil boom střešní fotovoltaiky

Více než 3400 nových fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu přes 25 MWp se loni nově instalovalo v České republice. To je oproti roku 2018, kdy bylo instalováno cca 11 MW, nárůsto o 130 %. Vyplývá to z průzkumu redakce portálu www.solarninovinky.cz mezi předními dodavateli fotovoltaických komponentů a také z poskytnutých statistických údajů od provozovatelů 3 distribučních sítí.

Největší růst trhu za posledních 5 let

Po ukončení podpory pomocí pevných výkupních cen v roce 2014 se rozvoj českého fotovoltaického trhu téměř zastavil. V letech 2014-2015 se v Česku instalovalo pouze několik málo jednotek MW nových fotovoltaických elektráren (FVE) ročně.

 V roce 2016 se díky novým dotacím z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podařilo českou fotovoltaiku „restartovat“. Nový instalovaný výkon pak v letech 2017 rostl postupně z 7 MW nových FVE ročně na 11 MW v roce 2018. Boom nových FVE táhl také zájem investorů o baterií, ve kterých lze vyrobenou solární energii skladovat pro vlastní spotřebu v noci či během odběrových špiček.

 Malou revoluci v České fotovoltaice přinesl až rok 2019, kdy nový instalovaný výkon poprvé překonal „magickou hranici“ 25 MWp. V tomto roce se do distribuční sítě připojilo více než 3400 nových střešních FVE a také 1 velká pozemní FVE o výkonu 500 kWp.

 Více než 80 % všech nových malých střešních FVE přitom bylo vybavenou domácími lithiovými bateriemi. Toto představuje evropský unikát- například v sousedním Německu se nové FVE kombinují s bateriemi pouze se 65 %.

„Vývoj české fotovoltaiky v roce 2019 dokládá poměrně dobře nastavený systém dotací z programu NZÚ pro vlastní spotřebu vyrobené solární energie, kterou instalované baterie pomáhají efektivně zvýšit. V letošním roce očekáváme další růst fotovoltaického trhu a to až na zhruba 50-55 megawattů nových FVE a věřím, že v roce 2021-2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více.” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu Akumulace a FoTovoltaiky (CAFT), který sdružuje většinu aktivně působících instalačních solárních firem v Česku.

„Loni jsme zaregistrovali rekordní zájem domácností i podniků o instalace fotovoltaik s baterií. Přispělo k tomu především dobré nastavení programu Nová Zelená úsporám a také nové výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na obojím jsme s kolegy a zástupci ministerstev dlouho pracovali, ale praxe ukazuje, že to stálo za to,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Rostoucí zájem firem o střešní fotovoltaiku

Rekordní růst českého fotovoltaického trhu o více než dvojnásobek oproti roku 2018 na 25 MWp je také svázán se zájmem podniků a firem o nové FVE na střechách, které také často vznikly v kombinaci s lithiovými akumulátory.

Díky schválenému programu dotací pro firmy v rámci OPPIK bylo v roce 2019 instalováno více než 220 nových střešních FVE o výkonu v rozsahu 10- 500 kWp. Podíl firemních FVE na celkovém instalovaném výkonu v roce 2019 činil cca 55 %.

V loňském roce vznikly díky programu NZÚ první instalace propojující FVE s tepelnými čerpadly a také bateriové instalace jako retrofity stávajících domácích FVE. Jejich počet byl ale relativně malý.

 

Zbytečné překážky pro další růst

V roce 2020 zástupci Komory OZE a CAFT očekávají další růst fotovoltaického trhu v Česku, a to až na cca 50-55 MW nových FVE. V letech 2021-2022 se trh může dostat až přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně.

Největší brzdou rozvoje české fotovoltaiky však není jen nedostatek kvalitních instalatérů FVE, ale zejména legislativní překážky, které trápí české solárníky.

„Velkou brzkou rozvoje branže rovněž představují zbytečné byrokratické obstrukce při vyřizování stavebních povolení od příslušných státní orgánů a dlouhé schvalovací procedury pro vyřízení dotací u komerčních instalací a komplikakce s montáží příprav dálkového dispečerského řízení (DŘ) u FVE do 10kWp na rodinných domech, které 70-90% elektřiny stejně spotřebují v doběrném místě. Tato příprava je naprosto nesmyslná, jelikož samotné DŘ pak není vyžadováno a v mnoha případech vyžadujíc rekonstrukci přípojného místa,“ říká Radek Orság člen představenstva CAFT.

V současnosti běžná trvá vyřízení všech nezbytných povolení od úřadů často déle než 6-9 měsíců u větších střešních FVE o výkonu nad 20 kWp, zatímco samotná instalace těchto projektů je otázkou pouze několik dní.

Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje však solárníci považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, jsou tak koneční zákazníci v Česku nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se vypořádali se záludnostmi fázového měření. Kvůli povinnosti na fázové vyhodnocování dodávek a odběru energie ze sítě dochází k snižování návratnosti fotovoltaických projektů, na čemž profitují pouze obchodníci s elektřinou.

 „Tento požadavek distribučních společností představuje značnou nevýhodu pro malovýrobce solární energie z FVE. Pokud se tato diskriminační situace nezmění, pak celou záležitost hodláme řešit formou stížnosti k Evropské komisi, která výrobu solární energie podporuje v rámci nedávno přijaté směrnice na podporu OZE (tzv. Zimní energetický balíček),“ zdůrazňuje předseda CAFT Aleš Hradecký.

 

Zdroj: Solarninovinky.cz